Apostilace dokumentů je úředním úkonem. K čemu slouží a kdo ho může v praxi potřebovat?
Co je apostila
Apostilace je úřední úkon, který slouží pro ověření veřejných listin. Pod pojmem „veřejná listina“ se pak rozumí každá taková, která nese otisk razítka orgánu veřejné moci nebo podpis úřední osoby jednající v pozici orgánu veřejné moci.
V praxi tak lze za veřejnou listinu považovat třeba vysvědčení nebo vysokoškolský diplom. Z dokladů, se kterými se běžná veřejnost setká méně často, to může být třeba výpis z obchodního rejstříku nebo soudní rozhodnutí. Stejně tak lze za veřejnou listinu považovat schvalovací doložku vyhotovenou notářem.
Značný význam tak apostila má nejen v soukromé sféře, ale také v mezinárodním obchodě. Příslušné dokumenty mohou být díky ní využity i v zahraničí. Analogicky obdobně samozřejmě platí i to, že doklady vydané soudy a úřady naopak v cizině mohou mít důkazních moc veřejných listin také v České republice.
Jak probíhá zajištění apostilační doložky v praxi
Veškeré výše vzpomenuté doklady musejí projít procesem tzv. apostilace. Apostilní doložka se používá pro ověření otisku razítka, podpisu a pro dotvrzení pravosti dokumentu celkově.
Apostila potvrzuje, že daná listina byla skutečně vydána či ověřena justičním nebo správním orgánem ČR, případně před ním podepsána. Obdobnou funkci plní i tzv. superlegalizace.
Ve srovnání s ní je však apostilace formálně jednodušším úkonem, který je i levnější. V průměru trvá její vyřízení z České republiky přibližně 1 den až 2 týdny, z jiné země to zpravidla bývá déle, počítejte zhruba 2 dny až 4 týdny. V tuzemsku se tomuto ověřování věnuje ministerstvo zahraničních věcí.
Umístěna bývá přímo na veřejné listině, případně na jejím nadstavení („allonge“), které se připojuje k listině, kterou osvědčuje.
Tato doložka nemusí být vystavena v jazyce dané země, ve které je potřebná. Postačí vám její vystavení i v jazyce českém. Dodržet musíte pouze jednotný název, to znamená, že by měla být označena jako „Apostille“. Přikládán rovněž bývá i soudní překlad, který je většinou realizován do anglického jazyka.
Apostilace je zpoplatněna a poplatek za jednu doložku se pohybuje ve výši 100 Kč. Hradí se formou kolkových známek.
Apostilu zavedla úmluva uzavřená v Haagu
Před uzavřením Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, platila teze, že veřejné dokumenty se považují za pravé už z podstaty sebe samotných. Aplikovat na mezinárodní úroveň šla tato teorie jen velmi obtížně.
Používání apostilace, a tím i zjednodušení zacházení s dokumenty umožnila tzv. haagská úmluva, která byla oficiálně přijata dne 5. října 1961.
Hlavní výhodou je to, že už není nutné případnou výměnu listin realizovat tak, že dokument by měl projít soudním ověřením zastupitelským úřadem v zemi vzniku listiny. Ověření lze jednodušeji ponechat na zemi, ve které byla listina vystavena.
