Ceny energií sice v posledních letech klesají, přesto jedno zůstává jisté. Největší úspory nevznikají díky velkým investicím, ale díky každodenním návykům. A právě ty podle průzkumu E.ONu rozhodují o tom, kolik domácnosti skutečně zaplatí. Z odpovědí několika desítek zákazníků vyplynulo, že nejčastěji šetří tím, že nepřetápějí, omezují spotřebu teplé vody a stále častěji využívají obnovitelné zdroje energie.
Změny, které na účtech za energie poznáte hned
Vytápění je oblast, kde se dá ušetřit nejvíc. Mnoho lidí si doma nastavuje teplotu vysoko nad doporučených 19–20 °C v obývacím pokoji a 16–18 °C v ložnici. Každý stupeň navíc ale zvyšuje spotřebu zhruba o šest procent. Není proto překvapením, že téměř 40 % dotazovaných zákazníků E.ONu uvádí, že náklady snižují hlavně tím, že topení drží na uzdě. V noci ho tlumí a přes den nepřetápějí.
Druhou největší položkou je ohřev vody. Sprchování delší než 15 minut, mytí nádobí pod tekoucí vodou nebo příliš vysoká teplota na bojleru mohou roční náklady navýšit o tisíce korun. Přes 20 % zákazníků E.ONu proto šetří teplou vodu vědomě. Používají perlátory, myjí nádobí v myčce a hlídají si teplotu ohřevu. Stále více domácností navíc využívá fotovoltaiku, ať už pro celou domácnost, nebo jen pro ohřev vody. Díky tomu mohou snížit náklady na ohřev až o 75 %.
Pozor na staré spotřebiče
Velký vliv mají i spotřebiče. Staré lednice, mrazáky nebo pračky mohou mít několikanásobně vyšší spotřebu než moderní modely. Zákazníci E.ONu proto často zmiňují, že energeticky náročné spotřebiče postupně nahrazují úspornými. Rozdíl je přitom obrovský. Lednice z roku 2000 může spotřebovat až 450 kWh ročně, zatímco novější model jen kolem 100 kWh.
A pak jsou tu zdánlivé drobnosti, které se, bohužel, nasčítají. Dlouhé větrání na ventilačku, poloprázdné mrazáky, zbytečně rozsvícená světla nebo zařízení ponechaná ve stand-by režimu. Každý z těchto návyků sám o sobě nevypadá jako problém, ale dohromady tvoří značnou část roční spotřeby.
Kroky k úspoře přitom nejsou složité.
