Historická romance pro teenagerky a dvacátnice o mladé Lillian, která odhaluje rodinné tajemství na soukromé dívčí škole.

„Pavoučí lilie je příběh z konce 19.století, kdy ženy neměly takové práva jako dnes. A považovali se jen za majetek, jejich úkolem bylo pouze přivést na svět potomka, v lepším případě syna-chlapce, „přibližuje svůj příběh autorka Danielle Hartová.

17letá Lillian se zamiluje do pacholka, který se na jejich panství stará o koně. Její otec se však obává, že nevinná láska dcery k jednoduchému venkovskému chlapci přeroste do něčeho hlubšího a tak ji pošle studovat co nejdále od domova.

Lillian se ocitne na soukromé dívčí akademii svatého Felixe. Studentky akademie pocházejí z vyšších anglických vrstev a jasně jí dávají najevo, že mezi ně nepatří. Lillian má strach i ze starého zámečku, protože v něm často nachází neobvyklé ozdoby – vyryté pavouci. Nejde jí do hlavy, proč je to tak.

Naštěstí se s ní spřátelí Isabella, pošetilé, tvrdohlavé dívka, která si nedá vzít svobodu. I ona sice pochází z vyšší vrstvy, ale nezáleží jí na stavu, nevnímá Lillian jako méněcennou, či níže postavenou. Lillian by za svou jedinou přítelkyni dala ruku do ohně. V srdci má zmatek – už se nevyzná v citech, což ji k dívce poutají.

No jednoho dne se dozví hrozné tajemství, které Isabellu spojuje s dívkami té zvláštní akademie … Pavoučí lilie je zručně napsána romance, která vás zavede do Anglie 19.století. Autorka má sice anglicky znějící jméno, ale jde jen o pseudonym slovenské spisovatelky.

Ta už zaznamenala obrovský úspěch na Wattpade, což je sociální síť pro autory. Jedna její kniha tam má přes milion přečtení a další statisíce. Ohlasy byly nadšené a tak Danielle vychází první kniha v tradiční papírové formě.

„Nejdřív jsem tam publikovala své starší příběhy a rychle jsem zjistila, že se lidem líbí. Byly to zejména paranormální romance, které jsou mou srdeční. Už jako malá jsem zbožňovala příběhy o duších, či nadpřirozených bytostech. S tím jsem začínala, ale pak mě oslovili spolužačky, abych napsala i nějakou romantiku … a ta měla nakonec ještě větší úspěch než to fantasy. Tyto reakce mě následně i motivovali, abych poslala rukopis do vydavatelství Ikar, „přibližuje Danielle Hartová.

Danielle Hartová si vyzkoušela několik literárních žánrů, dokud se rozhodla pro tvorbu literatury pro dívky a fantasy románů pro mládež. Její nejpopulárnější příběh na Wattpade dosáhl více než milion přečtení. Danielle se pravidelně účastní National Novel Writing Month – mezinárodní literární soutěži, v níž už zvítězila 6x.

Začtěte se do novinky Pavoučí lilie:

Dívčí akademie svatého Felixe se nachází na samém konci světa. Alespoň tak mi to připadalo, když jsme se téměř celý den hegali kočárem napříč hrabstvím Lonedale, v severovýchodní části Anglie. Městečko Somberville, nedaleko kterého se akademie nachází, vypadalo pochmurné. Nechali jsme ho však za sebou a vezli jsme se dál do kopce po hrbolaté zaprášené cestě, která nepůsobila o nic vlídněji.

Dokonce i počasí jakoby mě chtělo utvrdit v tom, že do té školy nepatřím. Obloha se zatáhla obrovskými olověnými oblaky a brzy na střechu kočáru zabubnovali těžké dešťové kapky. Kočiš na kozlíku zaklel a vzápětí si cosi zamumlal pod nos. Nebyla jsem s rozhodnutím svých ctěné rodiče vyrovnaná, ale musela jsem se podřídit. Přestože mi do ukončení střední školy chyběl už jen rok, otec se rozhodl, že mě zapíše na holčičí akademii.

Změnit školské zařízení bylo cosi nevídané, vždyť ještě nedávno trvala povinná školní docházka pouze několik let, akademie mě však přijala s otevřenou náručí. Ředitelkou dívčí akademie byla žena. Otec byl zpočátku zaskočen vlastním nápadem. Ženy, z našeho prostředí, se věnovali pouze péče o děti, manžela a domácnost. Nikdo z nás neznal dámu na takovém vysokém postu.

To svědčilo o tom, že ředitelka byla ambiciózní a průbojná, slovy mého otce byla zřejmě pošetilá a sobecká, určitě i tvrdohlavá. Byla jsem stejná. To byl koneckonců skutečný důvod, proč jsem uvízla v této šlamastyky – nebyla jsem taková poslušná a vzorná, jak se ode mě očekávalo. Jednoho dne nás otec s matkou přistihli, jak se s Albertem přecházíme v našem sadě. Nelíbilo se jim to. Cosi mi tehdy oduševněle vykládal a chytil mě při tom za ruku. Albert je obyčejný pacholek a já jsem dcera z vážené rodiny.