V posledních letech v Česku pozorujeme nárůst případů legionářské nemoci. Jen v roce 2024 zaznamenal Státní zdravotní ústav 620 onemocnění a 95 úmrtí, nejvíce postižení byli lidé ve věku 75+ let. Data potvrzují vzestupný trend i v delším horizontu, což z problematiky dělá významné veřejnozdravotní téma.
Jedním z vysvětlení je období po covidové pandemii. Během dlouhých uzavírek byly hotely, kanceláře či sportoviště mimo provoz, voda v potrubí stagnovala a neohřívala se na dostatečnou teplotu, čím se vytvořily podmínky ideální pro rozmnožení bakterií rodu Legionella.
SZÚ už po uvolňování opatření varoval provozovatele, že při znovuobnovení provozu musí věnovat zvýšenou pozornost proplachům a údržbě rozvodů.
Dalším rizikovým faktorem je „šetření na teple“. Při snižování teploty v bojlerech (zásobnících TUV) a v cirkulaci teplé vody klesá bariérový účinek teploty a legionely se snadněji množí.
Ideální teplota pro jejich růst je zhruba 25–45 °C, proto odborníci doporučují držet teplou vodu alespoň nad 50 °C a vyvarovat se dlouhodobé stagnace.
Že riziko není jen teoretické, ukázala i epidemie v Polsku: mezi 18. srpnem a 11. zářím 2023 bylo v okolí Rzeszówa potvrzeno 166 hospitalizovaných případů a 23 úmrtí. Vyšetřování se soustředilo na vodní systémy vytvářející aerosol, zejména tam, kde mohlo docházet k zahřívání a stagnaci vody.
Co je legionella a odkud se bere?
Legionella je bakterie přirozeně se vyskytující ve sladkovodním a vlhkém prostředí (řeky, jezera, nádrže, zeminy). Člověkem vytvořené vodní systémy jí však poskytují ideální podmínky: potrubí a koncová zařízení (sprchy, kohoutky), teplovodní okruhy, vířivky, zvlhčovače, dekorativní fontány či chladicí věže. K nákaze dochází vdechnutím jemného aerosolu, nemoc se nepřenáší z člověka na člověka.
Kdo je nejvíc ohrožen?
Vyššímu riziku čelí lidé starší 50 let, kuřáci, osoby s chronickým onemocněním plic, ledvin, s diabetem, onkologickým onemocněním či na imunosupresivní léčbě. Úmrtnost se v závislosti na věku a zdravotním stavu pohybuje zhruba mezi 5–15 %.
Proč právě teplota a stagnace rozhodují?
Legionely přežívají a množí se zejména mezi 25–45 °C (optimálně 32–42 °C). WHO a SZÚ doporučují, nad rámec minimálních legislativních požadavků, udržovat v systému teplé užitkové vody teplotu nad 50 °C (což typicky odpovídá výstupní teplotě ze zdroje okolo 60 °C) a omezovat stagnaci pravidelným proplachováním nepoužívaných výtoků.
Pro úplnou dezinfekci lze využít i termickou metodu: např. při 60 °C legionela odumírá během ~32 minut, při 66 °C za ~2 minuty a při 70–80 °C prakticky ihned.
Je dobré vědět i legislativní rámec: vyhláška č. 194/2007 Sb., o požadavcích na pitnou a teplou vodu, stanovuje na výtoku teplé vody teplotu minimálně 45 °C a maximálně 60 °C (aby se zároveň předcházelo opaření). Pro prevenci legionel je však z hlediska doporučení odborných orgánů vhodné, aby teplota na výstupu ze zdroje byla nastavena zhruba na 60 °C a v cirkulaci se udržovala minimálně 50–55 °C.
Povinnost zajistit nezávadnou teplou vodu stanovuje také zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., která upravuje hygienické požadavky na vodu a kontrolu její kvality.
Jak se bránit v praxi?
- Nastavte ohřev TUV tak, aby na zdroji dosahoval cca 60 °C a v cirkulaci neklesal pod 50 °C.
- Jednou týdně proplachujte málo používané výtoky; po dovolené nechte sprchy a kohoutky několik minut odtéct.
- Pravidelně čistěte a měňte sprchové hlavice a perlátory, omezujte tvorbu vodního kamene a biofilmu.
- Zvažte periodickou termickou (případně chemickou) dezinfekci systému podle návodu výrobce a odborníků. Kombinace chemické dezinfekce vody s termickou je pak nejúčinnější.
- Zvláštní pozornost věnujte vířivkám, zvlhčovačům, fontánkám či chladicím věžím – vyžadují disciplinovanou údržbu.
Závěr
Rostoucí výskyt legionářské nemoci je kombinací demografického stárnutí, povýpadkové stagnace vody po pandemii a tlaku na úspory energie, který svádí k „podtápění“ teplé vody. Nedodržení zákonných povinností při zajištění nezávadné teplé vody může být podle zákona č. 258/2000 Sb. sankcionováno krajskou hygienickou stanicí, a to až do výše několika set tisíc korun. Dobrou zprávou je, že většina rizik je dobře zvládnutelná: správným nastavením teplot, pravidelným proplachováním a údržbou rozvodů i koncových zařízení – obzvlášť v budovách s proměnlivou obsazeností či s ohroženými skupinami obyvatel.